SRUB NA POZEMKU VE SVAHU

17.02.2008

Samozřejmě, že z mnoha pohledů je ideálním stavebním pozemkem pro váš srub či roubenku parcela posazená pokud možno v rovině. Taková z hlediska terénu nijak neomezuje tvar a polohu budoucího domu na ní a už z této situace zároveň také vyplývá, že budoucí stavba bude nejhospodárnější.

Současně však zcela rovinatý pozemek může působit poněkud fádně a rovněž z hlediska budoucího pojetí úpravy okolí rodinného domu příliš prostoru k uplatnění mimořádné tvůrčí invence nenabízí.

Pokud je pozemek ideálně rovný, je nejvýhodnější, když na něm postavený dům má v celé zastavěné ploše každé podlaží v jedné úrovni. Dnes je tomu v praxi zpravidla tak, že jde o sklep, přízemí, které by mělo být zdvižené nad terénem co nejméně, a podkroví zcela plnohodnotně přizpůsobené k bydlení. V některých případech se mezi přízemím a podkrovím buduje ještě druhé podlaží, ale domy tak dostávají značné převýšení a současné tendence spíše signalizují odklon od takového řešení.

Zbytečné terasy

Většina stavebníků u nás zatím nebere příliš ohled na rozdílosti vyplývající ze skutečnosti, zda pozemek určený k výstavbě domu leží v terénu rovinatém nebo svažitém. Žádaná je pokud možno ideální rovina a když už není vyhnutí a musí se stavět ve svahu, dochází v drtivé většině případů alespoň k dílčímu vyrovnávání terénu pomocí známého terasování. Přitom právě svažité terény představují doslova výzvu projektantovi i stavebníkovi a poskytují jim celou škálu ryze individuálních a praktických řešení.

Rodinný dům ve svahu většinou vyžaduje jiné základní přístupy, než objekt stojící na rovině. Jestliže se na svažitém pozemku jen mechanicky uplatňuje půdorysné řešení domu projektovaného pro rovinatý pozemek, klade to nárok zejména na značný objem zemních prací. Odkopy a násypy pomáhají získat žádanou plošinu. V obvyklých případech se pak půdorys přízemí domu určeného pro rovinatou parcelu osadí jako nástupní podlaží z horní strany pozemku a v dolní části se ponechá technické podlaží.

Výše vzpomínaná výzva projektantovi i stavebníkovi se odehrává při každém jiném, než zcela rovném terénu a dá se v této souvislosti říci, že intenzita onoho vyzvání k nekonvenčnímu řešení situace prudce roste s prudkostí svahu, na němž hodláme stavět.

Předpokladem správného postupu při výstavbě rodinného domu ve svahu jsou zejména dvě zásady: Terén se musí ponechat pokud možno v přirozeném sklonu. A použít je nezbytné projekt vypracovaný speciálně pro svažující se staveniště. Ve vztahu k přístupové komunikaci je vždy výhodnější pozemek nad cestou, zejména u strmějších svahů. Pozemky pod cestou působí příliš "utopeně" a navíc je nezbytné při používání veřejné kanalizace použití přečerpávacího zařízení.

Dvě schemata s množstvím variant

Existuje několik učebnicových způsobů, jak využít mírně svažitý nebo i prudší svah k vydařenému a funkčně správnému rozložení dispozice rodinného domu. Svažitý terén rozhodně není překážkou pro výstavbu esteticky i provozně hodnotných rodinných domů. Všechny známé náměty v podstatě vycházejí ze dvou základních schemat, od nichž se odvíjejí četné další varianty. V podstatě jde o dispozice s vystřídáním nástupů o půl podlaží u svahů mírnějších s klesáním kolem deseti stupňů. Druhou možností je dispozice s vystřídáním vstupů o jedno celé podlaží pro svahy strmější.

Ještě prudší spád svahu něž dvacet stupňů vybízí k výstavbě terasových domů, tedy staveb, kdy jsou jednotlivé objekty postupně řazeny nad sebe tak, že jsou podle sklonu svahu určité části níže položených domů překrývané domy položenými nad nimi.Když je dům podsklepený a část suterénu se užívá například jako garáž, může se přízemí zajímavě výškově dělit.

Do hry totiž dále vstupuje zejména oslunění a orientace domu k přilehlým komunikacím, takže za určitých okolností může být velmi výhodné, pokud se obývací pokoj, i s ohledem na žádoucí bezprostřední navázání na obytnou zeleň, dostane o několik desítek centimetrů níže než zbývající část bytu v tomto podlaží. Pod touto zbývající částí bytu může být například právě garáž nebo jiný sklepní prostor a snížená část podlaží zůstává nepodsklepená. Takové řešení je výhodné zejména tam, kde se například s ohledem na hladinu spodní vody nemůže suterén zapustit do potřebné hloubky, případně tam, kde by se úplným zapuštěním sklepního podlaží do terénu vlivem nedostatečně velkého prostoru muselo do garáže sjíždět příliš strmým nájezdem.

Významné prvky

Zajímavě například vyznívá výškové dělení obývacího pokoje v případech, kdy je možné zapustit více do terénu prostor před krbem nebo prostor navazující na zimní zahradu. Pro lepší přístup do těchto míst je vhodné v interiéru vytvořit postupné nízké schody. Osvědčená a často užívaná jsou také řešení se střídajícími se půlpodlažími, kdy například uliční podlaží je jednopodlažní a polovina domu obrácená do zahrady dvoupodlažní, či naopak.

Svažitý terén poskytuje také mnoho možností menších, vždy velmi dobře působících, ale někdy i nevyhnutelných, úprav míst s domem bezprostředně sousedících. Jde například o opěrné zídky, terénní schody a podobné drobné stavby. Jejich realizování je nezbytné věnovat pozornost. Výškově členitý terén totiž skvěle umožní vyniknout estetickým přednostem ztvárnění okolí domu. Vznikají zde především přirozené možnosti vytvářet rozličné zahradní partie, aniž je narušena celistvost zahradní kompozice.

Členitý terén také umožňuje pozorovat jednotlivé partie zahrady z různých výšek. Mimořádně cenné jsou takové pozemky, kde jejich výškovou členitost zároveň doprovázejí skalní útvary, tvarovou různorodost dále zvýrazňující. Těmto esteticky významným prvkům je třeba přizpůsobit celé řešení domu i jeho okolí.